17.5. nastal čas loučení s naším malým Nixíčkem. Neodjíždí však daleko, jen do Horního Lidče ke Kokášům.

Tato skvělá rodina už vlastnila jednoho, krásného kloučka papillona. Bohužel, závist lidí je strašná a klouček to odnesl životem. Vše řešila i PČR. Nyní má ve vlastnictví pěknou, kastrovanou fenečku. Přeji celé rodině krásné a poklidné dny s naším mazlíčkem. Hodně štěstíčka, broučínku!!

12.5. mi přišel krásný e-mail. Na přetřesu byla prvorozená fenečka od Rory, Jožinka. Je to malé torpédo, které blázní v Poslsku. Má se skvěle a její majitelé s ní tráví spoustu času venku na zahradě. Miluje procházky a nepustila jí závislost na ponožkách. To má po mámě. Ta též jak se k nim dopaří, už si je schovává do pelíšku. Moc děkuji Maji a Kubíčkovi za zprávy a fotky.

9.5. jsem obdržela nádherné video od naší Orianky. Ta je se svou rodinou v Dánsku a brouzdá pláže Severního moře. Její nejmilejší činnost je hrabání v písku. Prostě hraboška. Začíná z ní být nádherná fena, posuďte sami.

5.5. jsem se štěňaty zašla za naší veterinářkou. Byl čas je načipovat a naočkovat. Tím, že za 3 dny už budou mít 10 týdnů, dostali včeličku, ve které měli i leptospirózu. Ušetřili jsme tím 1x pigáro. Malí při očkování a čipování nesmírně plakali. Paní doktorce to bylo až líto, že do tak malých krčků musí vpravit miničip. Ale váhu měli krásnou, takže nebylo co řešit. V noci pak klouček blinkal a malá dostala průjem. Pomalu se vše vrací do zaběhlých kolejí a věřím, že vše zlé je zapomenuté. Nixík i Piuška běhají a zlobí jako správní motýlci.

V neděli 4.5. jsem jela krýt naší Lotynku mojím odchovancem Horáciem. Krytí se podařilo a tak věřím, že z tohoto spojení budou krásné štěňátka. Držte nám proto pěsti, aby vše dopadlo na výbornou a nic zlého nás již nepotkalo a vyhlo se nám obloukem.

Máj nám začal seznamováním smečky se štěňaty a zkoumání zahrady. Chvíli byli zaražení, ale pak se rozběhli a zahrada jich byla plná.  Smečka je neřešila a ani oni jí ne. Celý den tak trávili venku a večer spinkali jako by je do vody hodil. Vstávali až ráno o šesté hodině, kdy už měli čůrání na krajíčku. Ale vydrželi až na travičku. Jsou neskutečně hodní. V sobotu pak za námi přijeli mé vnoučata a tak měli o zábavu postarané. Honili se po celé zahradě, až malí odpadli a musela jsem je odnést domů k vyspání.