Bohužel dne 17.3.2024 muselo naše sluníčko na operaci, kde se odstranily dva mrtvé plody a následně i děloha. Tím již dál nebude zasahovat do chovu. Vrh " L" byl tak poslední od naší sladké Mínušky.
Co říci o naší Mínce?
Pro tentokrát toho moc nebude. Svůj boj o život vyhrála neskutečným způsobem. Dál se ukáže, jestli nastoupí svou kariéru jako výstavní jedinec, nebo bude jen jako rozmazlovaná princeznička.
Ale je to moc milounká a křehká psí osobnost. Není nijak dominantní, zato však je to podpalač. Vyprovokovává honičky. Když už toho má dost, utíká se schovat za mé nohy a dívá se, jak ostatní spolu běhají dál. Její největší radostí je malá Lotty. Ta neprotestuje a běhá s ní do úmoru.
Zbožňuje odpočinek v posteli a vyhledává teplá místečka. Ukládá se na vyvýšených místech (jako její táta), nebo pod peřinu.
Je to prostě miláček.
narozena: 21.7.2019
číslo zápisu: CMKU/PAP/4512/19/20
váha: 2350g
výška v kohoutku: 23cm
šikmá délka trupu: 27cm
obvod hrudníku: 32cm
barva: červeno-bílá
chovatel: Hedvika Živníčková - CHS Arinelle
majitel: Hedvika Živníčková - CHS Arinelle
bonitační kod: 1,6,0,0,0,2,0,4,0,0
PL (luxace patelly): 0/0 MVDr Jindřich Nešpor, Klinika Brno-Líšeň
Pap-PRA1: N/N čistá po rodičích
vWDI : N/N čistá
NAD-PAP: N/N čistá
DOV 2023: prostý / čistá
Faktor VII: N/P carrier
PP
Hermínka je prozatím nositelkou tohoto titulu :
SLOVENSKÝ ŠAMPION ŠTĚŃAT
ŠAMPION MONTENEGRA (ČERNÁ HORA)
výstavy Mínušky
Hanelle Camilla Altair
vrhy: "A" "C" "E" "G" "CH"
Arinka Spolov
vrhy: "B" "D" "F" "H"
ač ještě není věkově veteránka,
přesto již nezasáhne do chovu :
Hermínka Arinelle
vrhy: "I" "L"
To nejtěžší na životě se psem není to, co si myslíš.
Není to chození ven v dešti, v zimě, když jsi unavený a bez nálady.
Není to, že rušíš výlety, odmítáš pozvání a slyšíš: „Přijď bez něj.“
Není to chlupy všude — na povlečení, na rtech, v jídle.
Není to věčné vytírání podlahy, i když víš, že za chvíli bude zase špinavá.
Není to ve veterinárních účtech ani ve strachu, že něco zmeškáš.
Není to ztráta svobody — protože svoboda teď znamená „my“.
A není to ani v tom, že tvoje srdce už nepatří jen tobě.
To všechno je láska. To všechno je život. To všechno je tvoje volba.
To nejtěžší přichází pomalu — jako bolest starých ran, jako chlad, který se vkrádá do kostí.
Jednoho dne prostě vidíš: už nemůže.
Snaží se, ale nejde to. Běží k tobě, ale pomaleji.
Oči jsou stejné, jen v nich to tiché: „Jsem tady, ale je to těžké.“
A ty si vzpomeneš, jaký byl. A jaký se stal — celý tvůj, věrný až do konce.
Vždycky věřil, že budeš vedle něj, že ho zachráníš, pozvedneš, podržíš.
A ty jsi byl. Ale teď ho nemůžeš zachránit před stářím.
To nejtěžší je vědět, že pro tebe byl světlem, a ty pro něj — celým světem.
Žil tebou, dýchal tebou, miloval tě.
A ty nejsi připraven. Nejsi připraven ho pustit.
Nejsi připraven sledovat, jak odchází ten, kdo tě naučil milovat.
A pak přijde ticho.
Prázdný polštář. Miska, kterou už nikdo neolízne.
A tvoje srdce — zraněné.
Vyjdeš ven — tentokrát bez něj.
A v prázdnotě zašeptáš: „Pojď, můj milý.“
Ale kdybys mohl vrátit čas — vybral by sis ho znovu.
Celou bolest, celou únavu, celou lásku. Protože je skutečná.
Vzít si psa do života znamená vpustit do sebe oheň,
který tě bude hřát navždy. I když už dohoří.